• Umíte vyjadřovat emoce nebo jen vytváříte drama?

    Většina z nás je negramotná v pocitech. Neříkám to proto, že bych někoho chtěl soudit, říkám to jako smutnou pravdu. Žijeme v kultuře, která klade důraz na většinu mužských věcí (konání, postup, myšlení) a podhodnocuje kvality ženské (bytí, zrcadlení, cítění). I když všichni zažíváme celé spektrum emocí, většina z nás je na tomto poli úplně ztracená. Doufám, že vám s tím mohu pomoci.


    V tomto článku budu hovořit o pocitech a dramatech a o tom, proč vaše vztahy závisí na znalosti rozdílů mezi nimi.

    Pocity nebo dramata?

    Nikdo se nemůže zříct svých pocitů, žít bez nich, jako by nebyly. Pocity a dramata se seskupují a prolínají po celou dobu našeho života, jako kdyby se jednalo o totéž. Nejčastěji tímto způsobem: Vaše emocionální vzplanutí = drama. Ale to nemusí být nutně vždy pravda. 

    Ano, ženy mají tendenci být více naladěné na pocity a jsou emotivnější než muži, to ale není špatná věc. Ve skutečnosti je to součást toho, co nás dělá tak atraktivní a jedinečné - výmluvnost, zranitelnost a otevřenost - to jsou všechny krásné (ženské) vlastnosti. 

    Nicméně zde je jeden směr, kterým se naše pocity kolikrát ubírají k horšímu, a sice směrem do oblasti dramatu. Mám na mysli Obviňování našich pocitů kvůli někomu jinému.  Dáváme naše pocity za vinu druhým.  Dramatem uděláme odpovědné za naše pocity někoho jiného! 

    Je důležité, abyste pochopili, že vaše pocity jsou pouze vaše pocity. Patří k vám jako váš hlas. A je i pouze na vás, jak s nimi budete pracovat. Spoustě z nás se tohoto ponaučení nedostalo.

    Naše jedinečné pocity

    Zde je jedna věc: my všichni jsme velmi jedinečné osobnosti a máme různé spouštěče emocí. Co v nás vyvolá špatný pocit, je velmi odlišné od toho, co někoho jiného přivede do stavu cítit se špatně. To proto, že naše zranění výrazně ovlivňuje naše nepříjemné emoce. A to, co zranilo nás, nemuselo zranit ostatní. V tom jsme každý úplně jiný - jedinečný. 

    Naše rány a následné pocity nejsou v tomto okamžiku způsobeny nikým jiným. To je třeba si uvědomit. Vím, že to vypadá, že jsou, ale není tomu tak. "Jsou moje pocity vyvolané někým jiným?" Ano! Celou dobu a pokaždé, když s někým jste! Ale to neznamená, že je to něčí chyba, nebo něčí odpovědnost, aby takové pocity v nás i někdo druhý opravoval. Čím dříve si to uvědomíme, tím dříve budeme ve vztazích šťastnější. 

    Jak převzít plně odpovědnost za své pocity?

    Když převezmeme odpovědnost za své pocity, nemusíme se zabývat šílenstvím snažit se "dostat" někoho, kdo by to zlepšil (což nikdy stejně nefunguje). 

    Tak jak se vyhnout dramatu, když prostě právě prociťujeme své pocity? Nejjednodušší způsob je tento: Pokud vycítíte v komunikaci jakýkoli emocionální zážitek, u kterého cítíte, že je někým ve vás vyprovokován, řekněte: 
    •  "Já cítím _____." 
    • Vážně, to je ono. 
    • Pociťuji strach. 
    • Cítím se opravdu naštvaný. 
    • Je mi smutno. 
    • To mě zužuje, děsí. 
    • Atd. 
    Můžeme to říct, i když hystericky pláčeme (to je ještě lepší - ve skutečnosti, je to to opravdové, a proto to i u druhých vyvolává empatické reakce). Můžete to říct, když máme děsný vztek. Můžeme tato "emotivní" slova použít uprostřed jakéhokoli emocionálního zážitku. A to je vše, co musíme udělat. Řešení bývá kolikrát velice jednoduché. 

    Důvod, proč jsou "Já prohlášení" tak důležitým nástrojem ve vztazích, je jen ten, že podporují vzájemné propojení s druhou stranou v našem vztahu v dané konverzaci. "Já prohlášení" je opakem obviňování. Automaticky udržuje osobu, se kterou hovoříte, nechráněnou. Proto zůstává taková konverzace častěji více "otevřená" a my tím pečujeme sami o sebe - s emocemi směrem k sobě (což je samozřejmě to, co stejně chceme). 

    Když nepoužíváme "Já prohlášení" při popisování a sdílení svých pocitů, zníme asi takto: 
    • Díky tobě se cítím _____! 
    •  Zpráva mezi řádky je následující: ...
    • Tys to podělal. 
    • Udělal jsi něco, co se mi nelíbí. 
    • Mýlíte se. 
    Tento komunikační styl nás vede k defenzivě a dělá nás rozzuřenými! Je to útok na osobu, s níž mluvíme, což je důvod, proč téměř vždy vede k větším vzájemným bojům. "Ty prohlášení" = drama. A taková prohlášení jednoduše nefungují. 

    Síla "Já prohlášení"

    Také dávejte pozor na záludná "Já prohlášení", aby byla skutečně opravdu vaše prohlášení: Zde je příklad: "Mám pocit, že vás _____." To jen tajně obviňujete druhé a udržujete "sebe" mimo. 

    Je pro nás velmi důležité naučit se žít s našimi pocity způsobem podporujícím naši sebelásku. Protože všichni máme city! Jsou přirozenou součástí života. Pocity nám pomáhají, pokud chceme. Jsou naší nejplnější součástí každodenního života. Mějme se rádi i tím, že budeme používat "Já prohlášení". 

    Místo toho, abychom označovali naše pocity jako něco, za co se stydíme, měli bychom je přijmout za své a za součást nás samotných. 

    Až příště budeme něco cítit, dobře si rozmysleme, zda uděláme drama (je to něčí chyba), nebo zda vyjádříme tomu druhému, co právě cítíme. Jděme cestou, abychom cítili své pocity a sdíleli je. Přijměme za ně odpovědnost a sdílejme je takovým způsobem, aby druhá osoba vnímala otevřeně naše zkušenosti. Po nějakém čase naleznete propojení a lásku (sebelásku), to vám zaručuji. 

    V komentářích pod článkem můžete sami popsat, jak vnímáte rozdíl mezi pocity a dramaty. 

    Těším se na komentáře!



    Jaký je Váš názor na toto téma? Co Vás nejvíce zaujalo?  Podělte se o Váš názor s ostatními v komentáři pod článkem.

    Pokud se vám článek líbil, pošlete jej dál! 


    _________________________________________________________________
    Mé jméno je Jaromír Průša (@nacesteskoucema zabývám se profesně koučováním, lektorováním a profesionálním networkingem. 

    Specializuji se zejména na exekutivní coaching, facilitaci councilů a na profesionální business networking. 

    Kontaktovat mě (LinkedIn profilmůžete přímo ZDE
  • 0 komentářů:

    Okomentovat

    Souhlasíte? Nesouhlasíte? Máte co říct k danému tématu?

    Chcete eBook "Proč většina školení selže?"

    Jaká školení mají smysl? Proč většina vzdělávacích programů a tréningů selhává? Jak vytvořit úspěšné školení? Jak efektivně vzdělávat zaměstnance?

    Adresa společnosti

    People skills, s.r.o.

    Jaurisova 3

    Praha 4

    PSČ 140 00

    Kontaktujte nás přímo

    info@peopleskills.cz

    +420-734-527-295