Přátelství 2.0: Proč byste již "neměli být přátelé" aneb jak mít v přátelských vztazích jasno

0 Komentářů A+ a-

Chci se dnes s vámi  v šesti bodech podělit o pár myšlenek o přátelství, tedy o čem by v dnešním moderním světě 21. století přátelství skutečně mělo a nemělo být tak, aby bylo vzájemně plné, obohacující a aby bavilo vás i tu druhou osobu. Do ruky se mi po delší době dostala zajímavá kniha (pro inspiraci autorkou knihy je psycholožka z Georgtownské univerzity Ph.D. Andrea Boniorová: "The Friendship Fix" - ve volném překladu "Napravování přátelství"), která reflektuje v tomto článku i mé osobní poznání v oblasti navazování a budování  nejen přátelských vztahů. Jak mít tedy v přátelských vztazích jasno?

Sám jsem poznal a prožil, že vztahy nejsou rozhodně statické, vyvíjejí se a mají svou dynamiku. Vidím občas u svých klientů a i ve svém sociálním okolí kolikrát to, že lidé očekávají určitý statický stav vztahů - tedy že vztahy zůstanou tak, jak oni chtějí a jak je kupříkladu současně mají: "Teď je to fajn a tak to taky chci, aby bylo i za měsíc.", nebo lidé naopak očekávají, že se jejich daný vztah změní tak, jak si oni sami představují:  "Však on/ona se změní, jen co tohle těžké období pomine." Omyl je pravdou. Pojďme se tedy podívat na oněch 6 důvodů, proč byste již "neměli být přátelé".

Rozchody by měli být sladké a přátelské? Ne, od koho za to chcete pochvalu?

Navazování a budování přátelství na jedné straně a rozvázání přátelství na straně druhé. To vše je spojeno s dynamikou a vývojem vztahů. Oba póly jsou správně a patří ke zdravým vztahům. Ne za každou cenu je zapotřebí zůstat v určitém vztahu a ne za každou cenu je pro vás oboustranně hodnotné a prospěšné daný vztah prohlubovat a budovat.  

Je to jedno z největších klišé všech dob: "Chci, abychom byli pořád přátelé." V naší západní kultuře se setkáváme již od dob základní a střední školy s názorem, že by naše rozchody měly být "sladké" a přátelské. Považujeme za správné, že nejlepší způsob, jak ukončit romantický nebo kdysi harmonický vztah, je jaksi magicky uzavřít kapitolu života tak, aby všechny zúčastněné strany zůstali nadšené, šťastné a  stále se na sebe smáli. To je přeci nesmysl. Jako kdybychom se obávali, že budeme pokáráni, kdyby se tak nestalo. Tohle je hezká fantazie, funguje ale? A je vůbec moudré se za tímto hnát? 

Sami se zamyslete nad tím, jak vypadají průměrné vztahy, které skončili z jakéhokoli důvodu právě ve vašem okolí. Změnili se ve většině případů v silné přátelství, že ne? Někdy se to může stát, ano, časem, ano. Ale musí být splněny určité podmínky. Zde je šest známek toho, že "Pojďme, budeme jen přátelé", nemusí být ta vaše nejlepší volba, jak pokračovat ve vztahu:

1) "Jeden z vás vnímá váš vztah jako přátelství, zatímco druhý je jen využívá jako "rozptýlení nebo módní úlet" vlastního vztahu (kolikrát nefungujícího) a nemá žádný skutečný zájem na tom, abyste byli praví přátelé."

Pokud je to tento případ, vaše bolest z rozchodu se prodlužuje do té míry, jak se neustále přesvědčujete o tom, že on nebo ona chce opravdu být váš přítel.  Nicméně druhá strana je sama sebou plně sebevědomě přesvědčena, že se jí podaří odplížit se pryč, pokud se dostatečně bude snažit. Takovýto vztah - přitahovat a odtlačovat (paralela dávat a brát) jak se to hodí - je pouze vztah založený na podmínce jednoho z vás: "budeme přátelé pokud/dokud". Takovýto vztah je kolikrát horší než rozchod sám a může vám trvat několik týdnů, i měsíců, než vám dojde, o co skutečně jde.

Takovýto vztah je vždy ku prospěchu pouze jedné strany. Proč? Z vás to  pouze vysává sílu, radost, lásku. Tento vztah je založen na potřebě doplnit si to, co tomu danému člověku právě chybí. On nebo ona si bere to, co přesně právě potřebuje, a to právě od vás, bez toho, aby cílem bylo skutečně vaše vzájemné přátelství. Tito lidé jsou emocionální upíři, a kolikrát to dělají i nevědomky. Uvědomíte-li si to, je lepší takovémuto kvazi-vztahu říct raději NE a dále ve vztahu nepokračovat nebo jej neprohlubovat. 

2) "Druhá strana nikdy neměla přátelství ve vašem vztahu na prvním místě."

Romantický vztah plný jiskření a energie, který se pomalu vytrácí, protože vy dva jste kupříkladu vždy k sobě měli jen tak blízko, jak to jen rám postele dovoloval, nebo protože jste nikdy nebyli spolu jednoduše schopni otevřeně komunikovat, aniž byste na sebe nekřičeli, se asi jen tak nepromění v plnohodnotné přátelství poté, co spolu přestanete mít sex.

Nebuďte prosím hlavně bláhoví. Zeptejte se sami sebe a upřímně si odpovězte: Bylo tam opravdu přátelství, které skutečně stojí za záchranu? Nebo je to jen mé přání, aby to tak bylo? Abychom spolu konečně trávili více společného času? A trávili bychom spolu více času, kdyby tam nebyl pouze ten sex?  Že hledáte takové přátelství, které udržíte sexem (podmínění dám - vezmu - viz bod 1.), ale bez jakéhokoliv závazku? Pokud jste tohle někdy s někým dokázali, napište mi do komentáře jak, protože budete asi první svého druhu. Nebojte se pravdy, ta vám neublíží. Ublížit si můžete pouze nalhávání si, že se to třeba jednou změní v pravý plnohodnotný přátelský vztah.

3) "Jednomu z vás chybí respekt toho druhého takový(á) jaký je."

Možná, že jste si nikdy toho druhého ve vašem vztahu zrovna obzvlášť nevážili. Možná v průběhu vaší sedmnácté hádky nebo v období rozchodu jste ztratili vůči tomu druhému respekt úplně. Možná si jednoduše již uvědomujete, že váš vzájemný respekt, se kterým jste kdysi do vašeho vztahu vstupovali, se jednoduše vytratil. Kolikrát se divím, jak se lidé nechávají ve vztazích od toho druhého ponižovat a jak s jakým despektem vůči sami sobě vůbec ve vztazích fungují.

K zamyšlení: Jak chcete zázračně obnovit mávnutím kouzelného proutku něco, co patří jen a jen do vašeho platonického přátelství a nebo ještě hůř, je dokonce pouze vaší falešnou iluzí vzájemného respektu? A proč byste vůbec něco takového vůbec chtěli?

4) "V průběhu vašeho vztahu došlo k emocionálnímu nebo jinému zneužívání." 

Mezi základní kritéria pro zahájením jakékoli přátelství, dokonce vyloučíme-li romantiku a sex zcela z  této rovnice, je schopnost věřit, že si nebude úmyslně navzájem ubližovat. Pokud tedy prožíváte vztah, který ze začátku vypadal jako romantický a který vyústil ve zneužívání nebo dokonce i v týrání, nemůžete přeci věřit, že se tato osoba k vám začne následně chovat skutečně  jinak, i jen jako k pravému "příteli".

Ve skutečnosti by mohlo dojít k velmi nebezpečná situaci, protože "násilník" používá masku přátelství jako manipulativní prostředek k udržení a k pokračování jeho zneužívání vás samotných. Pokud potřebujete pomoc k překonání a zvládnutí něčeho podobného, co tu popisuji, abyste mohli z takovéhoto vztahu odejít bez jakékoli újmy, vyhledejte prosím profesionální pomoc nebo o tom vážně začněte uvažovat.

5) "Jeden z vás (nebo oba) by byl extrémně žárlivý nebo sobecký v případě, kdyby druhá strana začala pokukovat po někom novém." 

Toto je ten pravý důvod, proč vznik zdravého a skutečného přátelství po rozpadu vztahu je obecně tak obtížný. Kolikrát to chce spíše zázrak,  aby vůbec takové přátelství vůbec vzniklo. Trvá to i alespoň několik pěkných pár měsíců a i let, než do tohoto stavu dva lidé někdy vůbec dorostou a najdou opět k sobě, tentokrát pouze jako přátelé, společnou cestu. 

Chtěli byste upřímně být  teď blízký přítel někomu, o kom jste si mysleli, že to byl(a) ta pravá nebo ten pravý a zároveň byste teď od této osoby slyšeli nadšené vyprávění o nějaké úžasné nové stážistce nebo úžasném manažerovi jménem Helena nebo Petr? Víte, co myslím? Proč byste tímto emocionálním rozpoložením měli právě procházet?  Je to vůbec teď nutné?

Naopak, jak komfortní by pro vás a pro vašeho nového partnera byla situace, být tím pravým nebo tou pravou  a zároveň tajit tomu druhému tento nový právě vznikající přátelský vztah s bývalým partnerem? Brali byste tento nový partnerský vztah skutečně tak vážně? A jak by vás jako toho pravého nebo jako tu pravou asi vnímal nový partner nebo partnerka? Možná za nějakou dobu tomu tak může být, že k sobě s bývalým partnerem naleznete cestu jako skuteční přátelé, ale asi jen tak hned to po vašem rozchodu asi nebude.

6) "Ještě jste nedali ukončení vašeho romantickému vztahu dostatek času a prostoru na to, aby se přirozeně vstřebal." 

Dokonce i když máte pocit, že byste mohli jít dál a být pouze celoživotní přátelé - možná váš vztah tak i začal - a vy jste vaši romanci skončili právě proto, že jste vzájemně poznali, že přátelství je mnohem plnohodnotnější naplnění vašeho vztahu, zpomalte. Každý z vás bude potřebovat trochu času a vlastního prostoru na to, aby se dostal opět plně sám do sebe a hlavně nezávisle na tom druhém.  A každý z vás je na tom úplně jinak. Mějte na paměti, kdo s kým se rozešel.

V opačném případě, tedy pokud se ihned pustíte do budování přátelského vztahu, bude váš "nový vztah" příliš reaktivní a zabarvený - odstíny chybné romantiky minimálně jednoho z vás. Určitě si vzpomeňte na odmítnutí. Vy jste zamilovaní až po uši a druhá strana vaše city neopětuje. Klasický příklad.  Všechno chce čas.

Všechny ty různé emoce, které se prohánějí vaším celým tělem prvních pár týdnů nebo i měsíců po rozchodu nedělají nejstabilnější platformu, na které byste měli budovat vaše přátelství. Každý z vás se musí emočně vrátit do bodu, kdy byl jako jednotlivec, spíše než jako polovinu páru. Až potom budete moci rozhodnout, zda platonický vztah vůči tomu druhému je kupříkladu pro vás to pravé ořechové.

A co pomáhá vám v budování přátelství? Podělte se o to v komentářích pod článkem.


Jaký je Váš názor na toto téma? Co Vás nejvíce zaujalo?  Podělte se o Váš názor s ostatními v komentáři pod článkem.

Pokud se vám článek líbil, pošlete jej dál! 


_________________________________________________________________
Mé jméno je Jaromír Průša (@nacesteskoucema zabývám se profesně koučováním, lektorováním a profesionálním networkingem. 

Specializuji se zejména na exekutivní coaching, facilitaci councilů a na profesionální business networking. 

Kontaktovat mě (LinkedIn profilmůžete přímo ZDE

(autor příspěvku)

Děkuji za návštěvu mých profesních stránek! Pokud Vás tento příspěvek jakkoli zaujal, budu velice rád za komentář nebo sdílení techto myšlenek. Jaký máte na toto téma nároz Vy?

Souhlasíte? Nesouhlasíte? Máte co říct k danému tématu?